Rozdělení vín v České republice
Z hlediska obecného principu
Podle vinařského zákona ČR rozdělujeme víno do několika základních skupin. Systém, dle kterého se vína rozdělují, je u nás tradičně založen na odrůdě révy vinné a stupni vyzrálosti hroznů v době jejich sklizně. Vyzrálost hroznů se stanovuje pomocí tzv. normovaného moštoměru (zkratka NM), kde 1°NM odpovídá 1 kg přírodního (hroznového) cukru ve 100 litrech hroznového moštu.
Dělení vín podle obsahu zbytkového (neprokvašeného) cukru
a) suchá vína
- víno, ve kterém po prokvašení zbývá max.4g cukru / 1lt
- nebo max. 9g cukru/1lt, když rozdíl zbytkového cukru a obsahu kyselin je max. 2g
b) polosuchá vína
- víno, ve kterém po prokvašení zbývá více něž 4g , max. však 12g cukru / 1lt
c) polosladká vína
- víno, ve kterém po prokvašení zbývá více něž 12g , max. však 45g cukru / 1lt
d) sladká vína
- víno, ve kterém po prokvašení zbývá více 45g cukru / 1lt. Zde se již jedná hlavně o speciální vína jako např. ledové a slámové víno, která jsou za tímto účelem vyráběna. Zde naopak obsah alkoholu bývá nižší, většinou v rozmezí 8-11obj.%, protože vinné kvasinky se zde kvůli vysoké hustotě moštu příliš nerozmnoží. Proto je tedy obsah zbyt.cukru vysoký a naopak alkohol nízký.
Vinařský zákon ČR rozděluje vína podle druhu a kvality na:
1) Stolní vína
Jedná se o vína, k jejichž výrobě mohou být použity hrozny z libovolné země EU. Jedná se o základní a kvalitativně nejnižší kategorii vín. U těchto vín není dovoleno je označit názvem odrůdy, stejně tak jako nemohou být označeny vinařskou obcí ani viniční tratí. Obecně se jedná o lehčí vína s obsahem alkoholu mezi cca 7-11 obj.%, jsou také méně výrazná a hodí se především k běžnému stolování. Od těchto vín nelze čekat zázraky a v dnešní době se prodávají především v různých marketech v podobě krabicového balení a různých PET lahví.
2) Zemská vína
Jedná se v podstatě o stolní víno, ale zde již musí být splněny některé parametry:
vyrábí se jen z hroznů povolených odrůd vypěstovaných v tuzemsku, které jsou sklizeny na vinici pro jakostní vína v dané oblasti
výnos z vinice nesmí být větší než 12 tun z hektaru
minimální cukernatost hroznů je 14°NM
oproti stolnímu vínu je povoleno Zemské víno označit oblastí, odrůdou vína a ročníkem sklizně
3) Jakostní vína
Jakostní víno je v podstatě základním stavebním kamenem našeho systému rozdělování vín, ze kterého se dále vychází ve vyšších kategoriích vín.
hrozny na jeho výrobu musí být jen tuzemského původu, zároveň musí být jen z jedné vinařské oblasti a také z vinice pro jakostní vína
výnos takovéto vinice nesmí být větší než 12 tun z hektaru
minimální cukernatost hroznů je 15°NM
pokud víno splňuje předepsané jakostní parametry je následně zatříděno institutem SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce) do dvou možných podkategorií:
a) odrůdové jakostní víno
toto víno je vyrobeno z hroznů maximálně 3 odrůd vína, které jsou zapsány ve Státní odrůdové knize ČR ( v této knize jsou zapsány všechny odrůdy vín, ze kterých lze v ČR vyrábět víno)
b) odrůdové známkové víno
toto víno je vyrobeno ze směsi hroznů (rmutu nebo hroznového moštu) a nebo smísením několika jakostních vín.
4) Přívlastková (predikátní) vína
Zde se již dostáváme ke kvalitativně nejzajímavější kategorii vína. Na jejich výrobu se smí použít jen hrozny splňující požadavky pro výrobu jakostních vín. Navíc však jejich původ musí být jen z jedné vinařské podoblasti. Nejdůležitější fakt je ale ten, že u přívlastkových vín SZPI velmi přísně hlídá právě původ a předepsanou cukernatost hroznů. Každé přívlastkové víno je také SZPI testováno na obsah alkoholu, cukru, cizorodých látek, atd … Tím je také zabráněno umělému doslazování vín buď přímo cukrem nebo zahuštěným révovým moštem.
Podle obsahu přírodního cukru v hroznech při sklizni dělíme přívlastková vína na:
a) Kabinetní víno
Víno s tímto přívlastkem je vyrobeno z hroznů s obsahem cukru nejméně 19°NM. Vína v této kategorii bývají suchá, lehčí, snadno pitelná.
b) Pozdní sběr
Víno s tímto přívlastkem je vyrobeno z hroznů s obsahem cukru nejméně 21°NM. Říká se, že právě pozdní sběr nejlépe vystihuje charakter dané odrůdy. Tato vína jsou již více plná, s vyšší intenzitou ve vůni i v chuti. Většinou mívají také větší obsah alkoholu, zpravidla mezi 12-13,5 obj.% a v některých případech mají také vyšší obsah zbytkového cukru. Jedná se o kvalitní suchá či polosuchá vína. Pozdní sběr se jim říká proto, že jejich sklizeň probíhá v pozdním termínu vinobraní.
c) Výběr z hroznů
Víno s tímto přívlastkem je vyrobeno z hroznů s obsahem cukru nejméně 24°NM. Tato vína jsou ve většině případů plná, více extraktivní a mají také vyšší obsah alkoholu. Celkem pravidelně se u nich také vyskytuje vyšší obsah zbytkového cukru a takováto vína bývají jen málokdy suchá.
d) Výběr z bobulí
Všechny podmínky jako u pozdního sběru, ale cukernatost musí dosáhnout nejméně 27°NM. Vína jsou ve většině případů velmi plná, extraktivní a bývají polosladká nebo sladká.
e) Výběr z cibéb
Víno s tímto přívlastkem je vyrobeno z hroznů s obsahem cukru nejméně 32°NM. Cibéby jsou seschlé bobule vína, ze kterých se díky dlouhému zrání na vinici odpařila velká část vody. Takováto vína jsou velmi plná, sladká, extraktivní.
f) Ledové a slámové víno
Oba druhy jsou vyrobeny z hroznů, po jejichž vylisování je obsah cukru nejméně 27°NM. Ledové víno se vyrábí z hroznů nechaných na vinici do prvních mrazů a sesbíraných při teplotě min. -7°C. Zmrzlé hrozny se okamžitě lisují a to málo co vyteče je pak velmi drahé. V případě Slámového vína, se hrozny po sklizni důkladně vytřídí od poškozených bobulí a následně se na dobu min.3 měsíců uloží na rohože ze slámy nebo rozvěsí v dobře větraných prostorách (např. půda). Zde probíhá postupné vysoušení vody, až se z hroznů stanou rozinky. Tyto se následně lisují. Obě vína, jak ledové, tak slámové, jsou vzácná a tomu také odpovídá jejich cena. Tato vína se plní jen do lahví 0,2 nebo 0,375 lt.